Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Temný ArionOblíbit

a5615.png

Autor: Arion2

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 07. dubna 2006 19:58

Průměrné hodnocení: 7.3, hodnotilo 8 uživatelů [detaily]

 
Vytrženo z kontextu mých neuspořádaných myšlenek, ale protože mám k dílům ostatních mnohé připomínky, nechám i jiným možnost zkritizovat vlastní (nijak dobrý) text.

 
Předem se omlouvám nejen za pravopisné chyby (I já se omlouvám, pokud tam nějaké zůstanou. ;) - pozn. redakce korektur) a délku textu (cca 4 A4 při Arial 12), jež některé může namíchnout, ale i za kontext kapitoly. To první způsobeno netykáním si s češtinou, to druhé neztenčením jest a třetí nechám bez komentáře.

Také by možná bylo dobré podotknout:
- škatulka "Bez zařazení" - podle kritiky se rozhodnu o napsání pokračování. (zatím spíše ne)
- názvat cokoli je strašně těžké, jak to děláte?
- některé odstavce mohou být poněkud drsnější :)
- některé pokusy o vtipnost se nedaří

Nu což, roztrhejte mne.



Válečné oddíly se šikovaly pod hradbami. Dost daleko z dostřelu lučištníků, ale přitom tak blízko, aby bylo vidět početní převahu. Vzduch obtěžkaný štiplavým zápachem spáleniště visel nehybně, tak jako i husté, tmavé komíny dýmu postavené v modrém obzoru na místech, kde se dříve rozkládala menší panství. Obráncům se přes den naskýtala nejedna příležitost k vidění blížící se smrti. Morálka uvnitř hradeb nebyla nijak veliká, ba přímo byla mizivá. Strachem strnulé tváře domobrany hleděly den co den k obloze s jedinou otázkou k Bohům 'Proč?'.
"Útok!" ozvalo se odkudsi z věže. Mladý muž právě ukazoval dunu Mirtamovi cosi bílého, uhánějícího povětřím přímo k hradbám.

Dun Mirtam, muž středního věku, zamžoural do oblak. Tmavooký blondýn, vždy v perfektně vyčištěné zbroji, zahlédl pouze bílou skvrnu. Velení v tomto čase se tvrdě podepisovalo na jeho vzhledu hned několikrát. První zřetelnou proměnou byly vrásky v jeho ještě nedávno mladě vypadající tváři. Další pak těžce opuchlé a zahnědlé okolí očí z nedostatku spánku. Co tolik zřetelné nebylo, a on za to byl rád, byly šediny v blonďaté hřívě, kterou s pýchou nosil na odiv.
"Co je to?", zeptal se mladšího vojáka vedle sebe.
"Nevím, pane, ale vypadá to na něco živého. Hýbe to křídly," odpověděl voják.
"A» se o to postarají lučištníci," vyřkl nakonec.
Vtom ze dveří vyrazil jiný muž, byl navlečen do semišových nohavic a krátkého brokátového kabátce. Pátravě prohledal oblohu, jako by cosi hledal. Tvář měl svraštělou a plnou vrásek. Dlouhé šedivé vlasy mu padaly na shrbená ramena a krátce střižená bradka byla prorostlá stříbrem. Jeho stařecké, pomněnkově modré oči již nesloužily nejlépe a on to věděl. Sklesle zalapal po dechu. "Něco neobvyklého, Mirtame?" otázal se nakonec.
"Po obloze se přibližuje cosi bílého, hrabě. Vydal jsem rozkaz sestřelit - " nedořekl.
"Tak přece. Odvolejte ten rozkaz! Je to přítel." Hraběti se rozjasnila tvář, jako by mu někdo odkrojil deset let života.
"Ano, můj pane," zasalutoval Mirtam a odešel na ochoz hradeb.

***

Těžký vzduch rozrážela obrovská bíle opeřená křídla, mezi kterými seděla postava zahalená do tmavě modré sutany. Zvíře zaržálo.
"Klid, příteli, nic se nestane. Nebudou střílet," pronesla osoba na hřbetě zvířete melodickým hlasem a poplácala zvíře po krku.
Pegas pokýval hlavou a letěl dál, blíže se k hradbám pozoroval dění pod sebou. Postavy hluboko pod ním vypadaly male a uboze. A přece dokázaly rozsévat záhubu všude, kde prošli. Nyní vstávaly od svých ohňů a ukazovaly si na něj. V očích vetřelců byla bázeň i obdiv. Zvíře nechápalo, jak může někdo ničit jeho domov. Pálit obydlí jiných, a přece tak stejných bytostí, jako byli sami. Vysekávat lesy a všeobecně jen drancovat přírodu, která by je dokázala všechny uživit. Nechápalo touhu po moci a boji, která kolovala v žilách těch dole. Prudce uhodilo křídly do vzduchu a odfrklo.
"Ano, příteli, jsou to bestie. Krvežíznivé bestie," řekla posmutněle osoba na pegasových zádech.

Okřídlený kůň počal kroužit ve spirále nad hradbami a klesal. Lidé překvapením ani nedýchali. Něco takové mělo možnost spatřit jen málo smrtelníků. Znali to zvíře, a přece nemohli uvěřit vlastním očím. Mnozí z nich si mnuli oči, jiní se nechali štípat, zda jen nespí a nepřišel krásný sen. Znali to zvíře z výšivky královského praporu. Byl to Pegas. Bájné stvoření. Ušlechtilé zvíře, jež ve znaku krále znamenalo svobodu a čistotu, přesně to, co toto zvíře vyznačovalo.
Zvíře dosedlo na dlažbu, ještě párkrát uhodilo křídly a popošlo několik kroků, než se úplně zastavilo. Když z jeho zad seskočila osoba v tmavomodré sutaně, vzepjalo se na zadních nohou a předními výhružně zabilo ve vzduchu, přičemž máchlo křídly. Tak vypadala výšivka na králově praporu. A lidem, ačkoli to bylo od zvířete jen nepatrné gesto, svitla naděje a v hrudi se jim rozbušila pýcha. Vojáci dokonce jednohlasně vzkřikli 'Gorion! Honor et gloria!' (lat. Čest a sláva - poznámka autora) a pozvedli své zbraně ke vzdání holdu.

Na nádvoří přicupital hrabě a poklekl před přiletěvším mužem.
"Ale Hakame, starý příteli, snad by ses mi neklaněl," zvedl staříka ze země a srdečně jej objal.
"Já, já ani nevím co říct," vykoktal hrabě se slzami na krajíčku.
"Co třeba 'Vítej, příteli'?" usmál se na hraběte.
"Vítej, příteli, ačkoli, obávám se, není nejlepší čas na návštěvu starých přátel," špitl hrabě.
"Ano, všiml jsem si, ale proto jsem také zde,"V jeho očích se zračila obava.
"Takže, takže přijde něco horšího?"
"Obávám se, ale nechme řešení starostí, až přijdou. Povídej o sobě. Vůbec jsi se nezměnil, až na těch pár šedin, které ti přibyly," zalhal.
"Věčný lhář, že? Jsem starý, Mandarine. Cítím to v kostech. Oči mám téměř slepé. Ale nechme toho a pojďme nahoru, ještě mám pár lahví Modré vinice, dobrý ročník," zašveholil tiše hrabě.
"Tím jsem si jist," usmál se Mandarin a vyrazil po boku hostitele.

***

Na druhý den zrána nevyšlo slunce, obloha zůstala temně modrá, jen na východě se kupil žlutě trhaný rudý mrak.
"Čekal jsem Rhiziho šampióna a zde přichází," řekl Mandarin při pohledu z okna. Nyní neměl na hlavě kápi, avšak svou sutanu neodložil. Temně černé vlasy lemovaly okraje líbivé, ač bledší tváře a jiskřily, jako by v nich měl hvězdy. Oči měl čistě zelené a nos na špičce lehce zvednutý.
"Kdo je to?" zeptal se vyplašený hrabě.
"Znáš jej. Není to nikdo menší než můj učedník," uculil se.
"Arion?"
"Ano, nikdo jiný než právě on."
"Beztak na tom nesejde, je jich moc. Nemůžeme se ubránit a král nepošle posily," vzdychl hrabě.
"Jedno? Nepoznávám tě, Hakame. Ty, který jsi vždy viděl šanci i tam, kde žádná nebyla? Ty, Hakam Sekerobijec, známý také jako Smr»ák a Soumračník? A právě ty se nyní vzdáváš před bojem?"
"To bylo, čaroději! Podívej se na mě, jsem troska, sotva se držím na nohou," odsekl hrabě.
"Ho, ho, jsi mladší než já a mluvíš o stáří? Jsem snad já oživlá mrtvola?" Mandarin ustoupil od okna, z kterého oba muži hleděli. Předhodil ruce vpřed a vykračoval po místnosti kolébavým krokem, přičemž vydával chrčivé zvuky.
"Hlupče, jsi nesmrtelný Elf!" sykl hrabě.
Čaroděj se zastavil a zpod roucha vytáhl temně matnou stříbrnou sekeru: "Možná bys ji měl znovu potěžkat," řekl a podával staříkovi zbraň toporem napřed.
"To, to je moje Soumračnice," vydechl překvapený hrabě, poznaje sekeru, jíž před mnoha roky vládl.
"To vskutku je, můj příteli."

Hrabě zlehka přejel prsty po toporu. Sekera na svého znovu objeveného pána zareagovala okamžitě. Těsně pod hlavicí se zlatě rozzářily trpasličí runové znaky nesoucí nápis 'SOUMRAČNICE'. Oči hraběte se zúžily a on popadl sekeru obouruč. Ramena se mu srovnala a zpevnila. Několikrát s ní cvičně máchl, až ostří zablesklo. V žilách mu zaplál oheň mládí a mysl mu zaplnily vzpomínky na dávné výpravy spolu s Mandarinem a Robem.
"Tak je to zpátky?" podíval se na čaroděje s novým ohněm v očích.
Muž přikývl: "Jen Rob s námi nebude," polkl hořkou slinu čaroděj.
"Ano, Rob, já vím, vystrojil jsem mu dobrý pohřeb," pokýval hlavou hrabě. "On byl dobrý přítel a přátelé se nenechávají jen tak ležet."
"Ano, byl dobrým přítelem a mnoho jsme toho zažili." Čaroděj se odmlčel a zrudl studem.
Hrabě neřekl nic. Stáli mlčky několik minut.

"Víš jak se to stalo?", prolomil mlčení Mandarin.
Hrabě zakýval zamítavě hlavou.
"Proč ho neoživili?"
"Našli ho už pozdě, nebylo možné ho vzkřísit."
Mandarin zaklel: "Dobří odchází a špatní se klubou. Svět není spravedlivý."
"Nikdy nebyl," přitakal mu hrabě.
Mandarin přešel zpět k oknu a zadíval se na přibližující se jedovatý mrak. Byla to výzva nebo snad měla přijít pomsta? Myslel na svého mladého žáka. Uvědomil si, že na něho stále pomýšlí jako na svého učně, ačkoli se mladý Arion nechal strhnout vidinami, které mu zlý Bůh Rhizi zjevoval. Nebyla to jeho chyba, přesvědčoval sám sebe. Měl jsem ho víc chránit. Vytrhnout jej ze spárů zla. Všechno je to má chyba.
Při tomto přemítání si vnutil, co musí udělat. Nemůže zabít svého žáka, věděl to. Byl si jist, že Arion pod patronací Rhiziho není silnější než on. Otočil se k Hakamovi, který stál nyní vedle něho a pozoroval postupující mrak.
"Nesmí vědět, že jsem zde," řekl čaroděj.
"Chceš tím snad říct...?", hraběti se rozšířili oči.
"Ano, je to můj žák. Nepatří Rhizimu, vím to."
"To je šílenost, Mandarine. Ten kluk tě bez váhání zabije."
Čaroděj se usmál: "Možná na to má právo."
"Právo? Copak jsi úplně zešílel?"
"Šílenost je jen krůček od geniality," zasmál se Mandarin.
"Dobrá, nařídím mužům, aby se o tvé přítomnosti nezmínili," řekl hrabě a zanechal čaroděje samotného.

Morálka v pevnosti upadala, mrak na východě plnil svůj účel dobře. Gan Piert Rotard nechal svolat všechny jednotky na nádvoří. Jednotliví duni nyní běhali po hradbách, společně se svými poddůstojníky, a sháněli vojáky z hradeb.
Rotard přihlížel shonu z terasy a mnul si černou bradku. Jeho fialkové oči v opálené tváři byly klidné, jako by se nic nedělo. Byl členem elitních jednotek hraběcí stráže v černém brnění. Na lidská měřítka obr, měřil sedm stop a dva palce (218.44 cm - poznámka autora), skutečný velikán své doby. Právě přemýšlel nad zázračnou proměnou svého pána. Takřka přes noc hrabě omládl a bylo to jen díky muži, který přiletěl na pegasu. Neznal ho, ale byl si jist, že je to mocný muž. I hrabě před ním poklekl, a to už bylo co říct, nebo» hrabě sám byla osoba ducha velmi tvrdého až nezlomného. A to, jak se k sobě chovali, mluvili spolu jako rovný s rovným, jako staří přátelé. Kdo to jen mohl být, že se hrabě tolik změnil. Upamatoval se na okamžik dnešního rána, kdy si ho hrabě zavolal. Stál ve stejně černé elitní zbroji jako gan, u pasu zavěšenou sekeru s podivně zářícími znaky, které nedokázal přečíst.
"Svolejte mužstvo, Rotarde, chtěl bych k němu promluvit," řekl mu hrabě a gestem jej odvolal splnit rozkaz.

Vojáci se sešli pod terasou a netrpělivě čekali, co se bude dít, zachmuřené obličeje upřené na Rotarda. Gan se probral ze zamyšlení a přejel mužstvo pohledem, pak zvedl pravici, aby zástup utišil.
"Hrabě Hakam!" vykřikl a ustoupil dva kroky vlevo.
Na jeho místě se objevil šedovlasý muž v černé elitní zbroji a pokynul vojsku pod sebou. Vojáci jako jeden muž poklekli.
"Vstaňte, mužové! Pryč jsou doby, kdy se počítá urozenost, nyní nastává čas boje."
Mluvil zřetelně a hlasitě, jeho hlas byl klidný a vyrovnaný, jako by stál v záři slunce a mluvil k mužům nastoupeným k přehlídce. Mluvil dlouho a řekl mnoho, povzbuzoval své muže. Řekl, že je nezbytně nutné neprozradit přítomnost muže, který včera přiletěl, více o něm však neprozradil.
Nakonec řekl: "Nelítostná krutost stojí před našimi branami a před našimi domovy. Zlo přišlo zničit náš svět. Mnohým zde již domovy zničilo. Pole byla zpustošena, země zabrána, ale svobodu nám zatím nevzali. Domy se dají znovu postavit, pole znovu zorat a osít, země se dobyde zpět, ale ztracená svoboda se nevrátí. A já se ptám 'Necháme se zotročit?' "
Muži nesouhlasně mručeli a kroutili hlavami.
Hrabě přelétl muže pohledem: "Necháme se zotročit?"
Několik mužů vykřiklo "Ne!" ale hrabě, jako by je neslyšel, se zeptal znova a opět se zeptal. A pak ještě jednou, až všichni muži křičeli z plných plic "Svoboda! Svoboda! Svoboda!"

***

Nad táborovými ohni okupantů se rožnily celé kusy dobytka a ve velkých kotlích se vařil brambor. Muži posedávali okolo ohňů a nabírali síly na blížící se střet. Mohlo být okolo poledne, ale slunce stále nesvítilo. Místo něj plul po obloze rudý mrak protkaný žlutými žilkami. Nikdo z nich necítil strach, věděli co to znamená. Pán zabíjení, Rhizi, jim posílal posilu. A ne ledajakou posilu, ale přímo svého šampióna Ariona de Drice. Mnoho z těchto divokých a zlých mužů bylo napnuto k nevydržení. Sám velký Arion měl posílit jejich řady, vítězství bylo na dosah. Moudřejší z nich tušili, že to není samo sebou. Proč teď? Proč pán posílá svého šampióna, když stojí před hradbami ani zdaleka nedosahujícími velikosti pevností, které již dobyli? Něco se pokazilo, ale co? Nemohli se nikoho zeptat. Ne, byli by zabiti. Ti moudřejší z pochybovačných se neptali, ostatní byli povražděni veliteli oddílů.

Kaz-hadi, ačkoli nesvítilo slunce, seděl ve stínu stromu a pomalu jedl vepřovou pečeni s bramborem. Nepříliš vysoký muž, snědé pleti s šikmýma hnědýma očima, pod nimiž měl hrbolatý nos, přemýšlel, proč se vlastně přidal k těmto násilníkům a vrahům. Nenapadal ho žádný kloudný důvod. Jídlo zde nestálo za nic a nebezpečí smrti převyšovalo i tulácký způsob života, kterým doposud žil. Pro přičinlivého muže, jako byl on, se vždy našel způsob, jak vydělat nějaké peníze. Tučné váčky nepozorných měš»anů byly vždy odměnou jeho dlouhým prstům. A teď? Teď seděl jako vždy skryt ve stínu, ale na straně bolesti a utlačování. Nelíbilo se mu zde. Nelíbili se mu společníci, krvežízniví vrahové a zlí násilníci. Nelíbilo se mu zde z jediného prostého důvodu. On nebyl vrah ani násilník, všechno, co kdy udělal, byla čistá práce jeho rukou a někdy i rychlých nohou. Proč zde tedy zůstával? Mohl by utéct? Zmocnil se ho strach a on se celý roztřásl při vzpomínce na minulou noc. Rozplakal se, ale obrazy v jeho hlavě ho pronásledovaly, a» se snažil sebevíc je zapudit.

Do tábora přicválal jezdec, seskočil ze zpěněného koně a zmizel v hlavním stanu. Kůň padl vysílením a zůstal ležet, od těla mu stoupala pára a těžce oddechoval. Dusil se a umíral bolestivou smrtí.
"Už je tu! Už je tu!" křikl opěšalý jezdec.
Velitelé se zvedli od provizorních stolů a vyrazili ven. Vyhlíželi očekávaného muže a také ho vzápětí spatřili. Monstrum, na kterém se hnal, bylo podobné nosorožci. Oproti němu však mělo rudou kůži, z čela mu vyrážely dva ostré rohy přímo vpřed a vzadu na hlavě mělo kostěný štít. Tvor se surově vřítil do skupinky usazených válečníků a tři z nich ušlapal těžkýma nohama. Čtvrtého nabodl na rohy a třesením hlavy roztrhal, pak jej začal požírat. Muž na jeho hřbetě jej jen pochvalně poplácal po krku a seskočil. Pátý válečník ze skupiny si viditelně oddechl a ucouvl.
"Ty tu zůstaň, má hlad!" řekl muž v černém plášti, na němž byl stříbrnou nití vyšitý znak srpku měsíce.
"Ale..." chtěl zaprotestovat válečník, ale nestihl doříct ani druhé slovo, když mu spadla hlava pod sekem plamenného meče v rukou cizince. Byl mrtev a zvíře k němu ihned přiskočilo a začalo trhat a hltat kusy těla.
"Má rád čerstvé maso!" vypustil bez náznaku emocí Rhiziuv šampión. Bestie dokončila hostinu a ulehla, přičemž stále přežvykovala a z tlamy jí sem tam vypadávaly kousky lidského masa. Válečníci byli zděšeni temnotou a nelidskou krutostí, jíž monstrum i samotný Arion šířili kolem sebe.

 

Komentáře, názory, hodnocení

Shuffle - 21. května 2006 10:58
obraz0603160.jpg
Sice je už trochu pozdě na hodnocení, ale já si nemůžu pomoct.
Na chybách zas až tak nezáleží, myslim, že seš moc skromnej - nemáš k tomu důvod.Sice nemám moc ráda příběhy jejichž hlavním námětem je válka mezi dobrem a zlem, ale tohle se mi líbilo - a to už je co říct...
P.S.:Elfové jsou super...
 
Matmas - 22. dubna 2006 22:20
elf257929819.jpg
Jako příběh se mi to líbí, možná nějaké to pokračování by bylo pěkný (klidně i o něčem jiném).
Prostě už se těším na další.
 
Torrx - 22. dubna 2006 16:09
ikonka1137.jpg
Konečně jsem to dočetl...:) Ale musím říct, že z toho nejsem nějak nadšený. Připadá mi to příliš bezduché a fádní. A ani celková forma se mi nelíbí - připadá mi nějakým způsobem primitivní. Narozdíl od jiných shledávám nedostatek právě v dialozích...měl jsem z nich dost křečovitý dojem.

Celkově mě to příliš neoslovilo...hodnotím 5
 
Arion2 - 22. dubna 2006 14:19
a5615.png
Eveline - 22.Dubna 2006 12:11
Děkuji...
K těm efektům jsem se vyjadřoval níže, pokud bysis přeci jen chtěla přečíst komentáře, je to tam.
A k té řeči hraběte k vojákům... mně se také nelíbí, ale co už je to dané.
 
Eveline - 22. dubna 2006 12:11
screen shot 2013-12-16 at 172744.38
Moc pěkné.
Já nemám co už vlastně psát, nečetla jsem komentáře pode mnou a ani možná nechci.
Za sebe nemám co vytknout snad jen to, že se mi nelíbil proslov hraběte k vojákům a konec konců se mi nezdálo proč učeň, který měl být "slabší" než muž s pegasem zatemnil slunce a táhl sebou mrak a ten s pegasem byl jednodušší. V jednoduchosti je krása, ale v tomto ohledu se mi nezdá.
Mimochodem pěkný zvířátko. ^^ :o)
Dávám 9 i přes věci, které se mi nelíbily. :)
 
Arion2 - 20. dubna 2006 18:36
a5615.png
Děkuji.
Tak jsem si myslel jak je to špatné a zatím je to lepší průměr.

No, pokračovní... velmi volná kapitola o něčem jiném, ale patřící k tomuto, je již ve schvalovací komnatě pod šikovnýma očima korektorů.

Snad se nebudete zlobit, že jsem odbočil.
 
Ardent - 20. dubna 2006 14:09
spartastandanddefend4000.jpg
Moc se mi líbí tvůj přístup ke korektuře a ani ta povídka není špatná. Nemám sice rád elfy, kromě pár vyjímek, ale rád vojáky, máš u mě oko :)
Dávám ti osm, jako osm slonů Bethalzaghových.

Nicméně chtělo by to nějaké to pokračování, ten konec je takový hořkosladkokysel divný malý krátký :)

Co se týče plagiátorství, tak samozřejmě, škola DG je jasně patrná, ovšem v tomto případě to není na škodu, naopak. Každý se něčím inspirujeme.

Každopádně jsou zde k vidění i díla čistě opsaná. A pak nejen Plamenec žasne nad tím, kolik hodnotících andořanů nezná věčná díla :)

 
Arion2 - 19. dubna 2006 22:51
a5615.png
DTL - 19.Dubna 2006 21:17
Ano myslel jsem to tak... přístup je hlavní nicméně nic neřeší. My, kdož neumíme česky, bychom asi neměli chtít nikdy psát a milostné dopisy posílat raději v audio nahrávce :)

Popravdě ve Wordu to píšu, ale že by mi to nějak významně pomáhalo se říct nedá... slova kde záleží na kdoví čem a mohou být s i/y nerozpozná. A já taky ne, protože to nechápu.

Nicméně řekla jste si o to sama, drahá dámo (to není urážka) ;)
Napsané už to je... jen to musím naformátovat.
 
DTL - 19. dubna 2006 21:17
nif2820.jpg
Arion2 - 19.Dubna 2006 20:32
Aby nedošlo k mýlce...jásám nad přístupem, ne nad faktem, že mi nebudeš další takové věci posílat ;)
Jinými slovy - neznamená to, že to musíš své texty na předopravu posílat jinam. Upřímně, opravuju i mnohem horší věci. Jestli mi chceš ulehčit korektorský úděl, nech to před odesláním projít kontrolou pravopisu v MS Word nebo podobném pochybném vynálezu. Co se neodfiltruje tam, to už si opravím. :)
 
Arion2 - 19. dubna 2006 20:35
a5615.png
Jo ještě bych poprosil nepoužívat tuto modrou (viz.DTL - admin) a také žlutou barvu. V mém stylu ty barvy nejsou zrovna čitelné.

Ale samozřejmě, máte-li potřebu psát barevně, já si to v nejhorším zvýzazním označením.
 
Arion2 - 19. dubna 2006 20:32
a5615.png
Morigen - 19.Dubna 2006 19:01
Nj, teď když jsi to napsala, tak se mi to zdá také... to nebylo plánované.

DTL - admin - 19.Dubna 2006 19:27
No, sice je hezké, že to napíšu, ale jak tu zaznělo, lidé chtějí pokračování ačkoli je to Béčko jako vyšité (aspoň podle mě, ale já si to myslím o všem svém).
Dokonce už nevědomky kopíruji J.R.R.Tolkiena, to jsem dopadl, že jsem si vypůjčil jisté označení D.Gemmella to vím.

Ale slibuji, že to prvně pošlu někomu jinému, aby bylo méně práce pro Váš hvězdný tým ;)
Možná mi to dotyčná opraví a pošle zpět dřív než umřu :)
Ovšem jestli se to změní dostatečně, těžko říci, každopádně já se asi těžko naučím gramatiku, to vím Bohužel jistě.

psychop - 19.Dubna 2006 18:15
No je to možné, má pamě» je taková, že si to nepamatuji...
Hlavní důvod byl ten, abyste mohli taky Vy kritizovat mě, protože já kritizuji Vaše psaní, mhm.
 
PsychoP - 19. dubna 2006 19:30
falling8927.jpg
DTL - admin - 19.Dubna 2006 19:27
to víš, dobří lidé nevymřeli ;-)
 
jeskyne - 19. dubna 2006 19:27
tn_84366_jpg2410.jpg
Upřímný dík Arionovi za jeho přístup. :)
Vědět, že lidé s takovým přístupem...s takovými starostmi...existují, je velice potěšující.
- vděčná redakce korektur
 
Morigen - 19. dubna 2006 19:01
40581389.gif
Me se to take celkem libilo,jedine co bych ti vytkla je rozhovor mezi Hakamem a Mandarinem (doufam ze to pisu dobre) je skoro jako vytrzeny z Pana prstenu,kdy Gandalf prijizdi za Bilbem,ale jinak je to pekny
 
Morra - 19. dubna 2006 18:46
744110440656097490.jpg
No není to nejhorší...vlastně se mi to docela líbilo ;)
Asi nejsem ta pravá na hodnocení, ale dávám za 9b. ;)
 
PsychoP - 19. dubna 2006 18:15
falling8927.jpg
Arion2 - 19.Dubna 2006 18:09
kdesik jsi psal, že sem něco umístíš, ale nejsi si jist reakcema... vyznelo to, jako by jsi vedel, ze nepises nejlip, ale chtel nam to ukazat... aspon mi to tak vyznelo... ale co... potesilo me to ;o)
 
Arion2 - 19. dubna 2006 18:10
a5615.png
Jinak díky za reakci.
 
Arion2 - 19. dubna 2006 18:09
a5615.png
psychop - 19.Dubna 2006 18:03
když si odmyslím to, jak jsi to prezentoval(v jiných diskuzích, etc.)...

Tomu nerozumím, já o tomhle nikde nepsal, ale nevadí...

Klišé je dnes většina věcí... skoro jako pořád psát o lásce :)
 
PsychoP - 19. dubna 2006 18:08
falling8927.jpg
Arion2 - 19.Dubna 2006 17:19
naše úča říkávala: "Češtin být tvá kobylek."
 
PsychoP - 19. dubna 2006 18:03
falling8927.jpg
docela se to dalo číst... když si odmyslím to, jak jsi to prezentoval(v jiných diskuzích, etc.)... dá se to číst... nějakou myšlenku to má... to, že to je zase elfí magik proti svému učedníkovi, který se nechal zlákat mocí temného boha... co s tím naděláme... je to hold klišé... a co? dle meho skromneho nazoru to bylo docela citelne a zklamalo me, ze to tak brzo koncilo... zacal jsem cist s vidinou nudy a zdlouhaveho louskani textu, ale docela rychle jsem se do toho ponoril a jsem rad... je to hold celkem povedene... esli pisnes pokracovani, budu rad(i kdyz se netesim na zdlouhavy popis souboje magiků...)
 
Arion2 - 19. dubna 2006 17:19
a5615.png
OK Ravagere...
No, dodnes jsem psal pro sebe a své spisky jsem dával přečíst jen svým nejbližším přátelům. Poté jsem je vždycky smazal jako špatné dílo, které by nedokázalo nikoho přimět jej číst, ačkoli mi většinou říkali, že je to dobré. Mhm, asi jsem jinej, asi mi záleží na chudákovi čtenáři, který by se nudil.

Dobrá přinutím se pokračovat a snad tady bude další díl co nevidět ;)

Ad.korektoři, kdybych nevěděl jaký jim dám záběr, tak bych se nestaral, ale Bohužel vím jaké jsem prase... dokážu napsat "zabyl" a vůbec mi to nepřijde divné (v tu chvíli, myslím).
A že by měli na práci jen opravy, to si nemyslím, také oni chtějí žít vlastní život a když jim přijde bezchybné dílo jsou asi raději, než když jim přijde můj text plný chyb.
Jak s povzdechem říkávala třídní na ZŠ: "Češtin je tvůj mateřštin."
Snad jediné co tehdy hřálo, že to neříkala jen mně :)



Matmas - 19.Dubna 2006 12:09
Budu se těšit na objektivní zhodnocení.

Já také proti ostatním rasám nic nemám, mimo toho, že jsou nehodné chodit po tomto světě - zejména ty Lidské ;)
 
Ravager - 19. dubna 2006 13:11
ikonkarav6371.jpg
Arion2 - 19.Dubna 2006 11:02
nemyslim, ze by nemelo cenu psat pokracovani.
Priznej si to, kazdy autor pise hlavne pro sebe. Jiste, dela to kvuli potlesku, lasce davu a svetlum ramp, ale v zasade jde o pocit z dobre vykonane prace, co spisovatele zene dal.
A nebal bych se toho, ze si zde neco, co je dobre napsane, coz to tvoje je, nenajde ctenare.
Jak rikam, byt to soucasti nejakeho vetsiho celku, mas ode me 7 a to uz je hodne dobre cislo, ktere si nezaslouzi jen tak nekdo.
A korektori tu jsou od korektur, kdyz sekazdy bude chovat jako ty, resp smyslet jako ty, budou chudaci korektori bez prace a to bys prece nechtel.

Pokud to z meho predesleho textu nevyznelo, tak to sem napisu polopate.
Pis dal, ja osobne chci vedet, co vykouzlis a myslim, ze nejsem sam.
Nejdriv pis a pak se ptej, jestli to bude nekdo cist.
Ne naopak.

s pozdravem
rav!!!
 
Ravager - 19. dubna 2006 13:05
ikonkarav6371.jpg
Arion2 - 19.Dubna 2006 11:02
nepochopil jsi me spravne. samozrejme ze nemam v umyslu zakazovat komukoliv jakoukoliv rasu. To, co jsem zde napsal byl tak spis vykrik me zkrousene mysli, ktera by chtela cist o necem jinem. Nevadi mi tam ten elf, ale vadi mi, co je to za elfa. Jak rikam, strasne silnych elfich kouzelniku, zachrancu sveta, mam uz po krk, beha jich tu vsade spousta.
Kdyby to bylo obracene, hrabe byl elf a kouzelnik clovek(samozrejme by to zmenilo urcite veci, ale budme tolerantni), tak to bych uznal, ze se mi ten napad libi.
Tudiz zde nejde ani tak o vztah k urcite rase, jako spis o snahuvymanit se ze zazitych klise.
Muj konecny verdikt nicmene nma s jakoukoliv rasou nic spolecneho, to nebyla kritika dila, spis doby.
 
Matmas - 19. dubna 2006 12:09
elf257929819.jpg
Arion2 - 19.Dubna 2006 11:02
Souhlasím s tebou, mám taky elfy rád (taky ikonka), ale ani jiné rasy mi nevadí. A jako příběh pěkně napsané, časem se tu objeví ještě nějaký komentář.
 
Arion2 - 19. dubna 2006 11:02
a5615.png
K Elfům:
Mám rád Elfy, proto je tam Elf. (už na mé ikoně je Elf) Nicméně hrabě je Člověk :)

A mimochodem zakazovat jakoukoli rasu není hezké. Převedu na dějmistrování...
Proč by PJ měl zakazovat některé rasy? Jen proto, že jsou obvyklé? To není argument, který se mi líbí. Zřejmě jsou některé rasy pro některá povolání obvyklejší než jiné. A pokud nějaký PJ zakáže jistou rasu, hovoří to o jeho schopnostech... zřejmě neumí danou rasu používat a proto ji zakázal.
Ne, dobrodružství by mělo být limitováno zejména hráči... stejně tak jako dobrý PJ, nikdy neřekne "To nemůžeš udělat!". Proč? Umožňuje-li to pravidlo je možné téměř vše. Neumožňuje-li to PJ, pak je neschopným pánem jeskyně a měl by se zamyslet nad dalším svým dějmistrováním.
Samozřejmě to mohl být Hobit, ale prostě je to Elf. Je, jak jsi řekl, obvyklé, že v podobných situacích je to Elf.

Zřejmě nejsem tak dobrý a tak používám staré známé věci.


Zvláštní efekty dobrých čarodějů:
No, abych pravdu řekl. Efekt je už ten pegas, ačkoli to tak asi nevyznělo. Dalším podnětem k nefektivizaci je mi to, že dobrý čaroděj nepotřebuje vytvářet humbuk, zvláště přichází-li na obranu města, které stojí před porážkou. Vycházím z toho, že dobrý kouzelník neplítvá svou mocí na iluze, které k ničemu nevedou.
Efektivizace zlých čarodějů:
Zlý kouzelník, v tomto případě Arion, který jede na pomoc svému velikému vojsku si může dovolit plýtvat mocí. Jednak už z toho důvodů, že je pyšný a druhak nemusí se tolik bát, že by zůstal bez prostředků pokud by se dostal do boje. Válečníci ho ochrání. Navíc mrak demoralizuje obránce, což je to co on potřebuje.
A stojí za ním Bůh, proč by si nedopřál efekt, pokud může... na straně obránců nestojí žádný Bůh (alespoň jsem to nenapsal očividně), jsou tedy skromnější v plítvání svých prostředků.

Vycházím ze smýchaných pravidel D&D, AD&D a DrD, takže jsem trochu omezený než kdybych si to vymýšlel úplně na blonc. Nicméně, ano jsou to vysoké úrovně postav, které by mohli plýtvat mocí, jíž disponují. Ale už tímto gestem hovořím o tom, že dobrý kouzelník si rozmyslí co a jak udělá. Ne proto, aby chvilkově zvedl morálku, ale aby zůstal naživu a byl bojeschopným.

Patetické a předvídatelné rozhovory... co na to říct, ano jsou patetické a předvídatelné.
Mé obvyklé rčení: Jsem předvídatelný, nikoli však popochopitelný.

Smýchané popisy pro pozorného čtenáře:
Nechci psát jen prostý souvislý text, čtenář by měl stále vnímat co čte. Pokud tomu tak není, musí se vrátit a číst znovu.
Dost knížek je souvislý text, nenutící k udržení pozornosti. A to se mi dost nelíbí. Já vyžaduji pozornost, proto někdy používám nezcela jasný blok nutící ke zvýšené pozornosti a možná i zamyšlení.


Ad.pokračování, nevěděl jsem jak se to chytne. Takovýto projekt může zaujmout nebo se může dočkat úplného nezájmu. Kdyby to nikdo nechtěl číst, pak je plítvání časem napsat toho víc. A zbytečně zaplňovat Andor je asi také hloupost. Navíc bych zabral čas korektorům, kteří by korigovali mé chyby v textu (byla jich spousta a někdo si dal hodně práce článek opravit), který by nikoho nezajímal, místo zveřejňování zajímavých článků.

Například já, rád čtu články shrnuté pod označením "Povídka o Drornovi a elfech" autor ranger_Strider, takže podobné texty zde jsou. Ale jak jsou vnímány? Pár čtenářů, zcela jistě ne celým osazenstvem Andoru. Komentář většinou žádný, jak může pak autor vědět, zda je vnímám pozitivně. Zda jeho dílo zaujalo nebo ho čtou jen lidé, kteří přečtou všechno ač se u toho nudí.
Ne, nudit lidi nemám v plánu proto napsáno jest, že o pokračování se uvažuje dle kritiky.


Děkuji za reakci, snad se z ní poučím nebo si alespoň něco vezmu.
 
Ravager - 19. dubna 2006 08:44
ikonkarav6371.jpg
Takze....jako prvni bych si dovolil takove lehke postezovani.
Zase ELF, proc je tam dycky nejaky elf? Navic kazdy elf je uplne stejnej, hlavne v povidkach, jako vystrizeni podle sablony.
Takova skoda, pomalu zacinam mit pocit, ze neexistuji jini elfove, nez kouzelnici vysokych urovni, zachranujici svet, pripadne jejich temni pribuzni, kteri jsou na tom, co do sily a moci, uplne stejne.

A ted k veci.
Pravopisnych chyb jsem tam par nasel, ale nic, co by stalo za zminku, navic od pravopisnych korektur tu ted nejsem.

Slohova stranka uz je horsi.
Je videt, ze pises dobre, mas hezky popisny styl, vetsina prirovnani sedla, ale mam pripominky k souvetim. Kolikrat rozdelis celek na nekolik kratsich vet, i kdyz by vyznely lepe pospolu. Pripadne pouzivas nevhodny spojujici vyraz, nebo cele dokonceni vety.
Trochu mi to kazilo pozitek ze cteni, ze jsem se sem tam zarazil a premyslel, co mi v te vete nesedi.
Ale neni to nejak caste, nebo hodne ocividne, styl je, jak jsem jiz napsal, dobry.

Co bych vytknul, je absence deje, respektive, je tu poznat, ze tohle je vlastne prolog k nejakemu vetsimu pribehu.
Na zacatku jsi psal, ze pokud by byl zajem, napises dalsi, ale asi spis ne.
A ja se ted ptam, k cemu je vlastne toto dilko, ktere, pokud pokracovani nebude, nema vubec zadnou sdelovaci hodnotu?
Prakticky se jedna o predstaveni postav a konec.
Kdyzbych to soudil jako soucast nejakeho vetsiho literarniho utvaru, jiste by bylo me hodnoceni vyssi, nez kdyz to ted musim brat v potaz jako samostatny celek.

Abych jen nekritizoval, celekm se mi libi rozhovor mezi hrabetem a elfem. Je to o necem, i kdyz, jako spousta veci, predvidatelne, ale ma to napad a ja si cenim dobrych dialogu.
Horsi uz je pateticky proslov k vystrasenym vojakum.

Taky mi obcas prislo, ze nevim, koho vlastne popisujes, je tam misto, kde delas popis dvou postav zaroven a tam jsi me tedy dokonale zmatl.

A na zaver se zeptam, proc kladny hrdina klidne a pokojne prileti na pegasovi, zadne kouzelne ani svetelne efekty nema, ale jeho mene mocny ucednik uhasi slunce a taha s sebou rudy, zlutymi zilkami protkany mrak?

s pozdravem
Rav!!!

(davam nizke hodnoceni vzhledem k obsahove nedostatecnosti, brat to jako soucast povidky, pripocitej si dva body)
 
Arion2 - 18. dubna 2006 23:38
a5615.png
Díky za korekci, já fakt nebyl schopen ty chyby najít.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2023 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.073931932449341 sekund

na začátek stránky